Obec Střítež nad Bečvou

Aktuálně se nacházíte zde

Obsah stránky

Živočichové

Území obce patří k tzv. palearktické zoogeografické oblasti (tj. oblast mírného pásu), zóně karpatských listnatých lesů. Složení fauny naší obce je výsledkem dlouhodobého vývoje krajiny, který souvisel s příchodem člověka a jeho hospodařením. Kácením člověk zmenšoval životní prostředí lesních živočichů, a tak pomáhal šíření stepních (např. zajíc). Změny druhové skladby dřevin lesních porostů, intenzivní lov a vysazovaní nepůvodních druhů představují největší vlivy, které se podepsaly na výrazném úbytku nebo i vymizení některých zvířat. Jiná se rozšířila samovolně nebo sem byla druhotně zavlečena. Přesto všechno zůstala krajina i fauna Stříteže dosud rozmanitá a umožňuje přežití řady živočišných druhů.

Z pestré skupiny bezobratlých se lze setkat (hlavně v PP Rákosina) zejména s některými nápadnými vzácnějšími zástupci řádu vážek (vážka jasnoskvrnná, šidélko malé, šídlatka hnědá, zelená,. tmavá, šídlo rákosní, černožlutá klínatka vidlitá - na Rož. Bečvě aj.), z motýlů např. s téměř všemi našimi výrazně zbarvenými babočkami, s vzácnějším otakárkem fenyklovým nebo některými druhy ohniváčků, popř. duhově zbarveným batolcem, přástevníkem medvědím, vřetenuškami, soumračníky nebo lišajem paví oko a mnoha dalšími. Zajímavým živočichem PP Rákosina je (z Ferdy Mravence známá) dravá vodní ploštice splešťule blátivá. Mezi brouky vynikají např. některé až několik cm velké druhy po zemi pobíhajících dravých střevlíků nebo vodní potápník. 

Ryby jsou zastoupeny vesměs hojnými druhy (např. pstruh, tloušť, hrouzek, parma, střevle, lipan, ouklejka pruhovaná aj.). 

Z méně častých druhů obojživelníků se zde vyskytuje především mlok skvrnitý, skokan štíhlý a skřehotavý, čolek obecný a kriticky ohrožený čolek velký, kuňka žlutobřichá a rosnička zelená (ozývá se často i na našich zahradách hlasitým „bre-ke-ke..“) s největší koncentrací výskytu v PP Rákosina. 

Z plazů byli zjištěni: užovka obojková a hladká, slepýš křehký, ještěrka živorodá a obecná. Na tomto místě je nutno připomenout, že strach a hloupé lidské předsudky z plazů nemají rozumné opodstatnění. Kousnutí zmije, jejíž výskyt v obci je pouze sporadický (bývá často zaměňována s neškodnou užovkou - od ní se liší trojúhelníkovitým, nikoli oválným tvarem hlavy, tmavou skvrnou ve tvaru „X“ na hlavě a klikatou čárou na hřbetě), není navíc pro zdravého člověka za normálních okolností nebezpečné a dochází k němu pouze výjimečně. I z vlastní zkušenosti vím, že se zmije před člověkem snaží vždy utéci, a to i pokud jí v tom bráníme. Uštknutí hrozí až pokud zvíře nevidí žádnou možnost k úniku. Hadi jsou navíc pro člověka užiteční konzumací drobných hlodavců. Jedna zmije jich ročně dokáže ulovit 50-80. Malé druhy plazů a všechna jejich mláďata, podobně jako všichni naši obojživelníci, v neposlední řadě zkonzumují nezanedbatelné množství hmyzu, a dokonce i slimáků! Takže proč by se měl rozumný člověk plazů nebo dokonce obojživelníků štítit..?! 

K dnešnímu dni bylo v obci zjištěno na 150 druhů ptáků. Na území v posledních cca deseti letech hnízdilo, zřídka nebo pravidelně hnízdí nejméně 93 druhů, ostatní územím pravidelně či zcela výjimečně protahují nebo zimují. V širším okolí obce bylo zjištěno dalších cca 100 druhů. Ze vzácnějších druhů se objevují např.: volavka bílá, čáp černý (1 pár hnízdí pravidelně na hnízdě v lese v jižní části katastru), jeřábek lesní, kos horský, žluva hajní, krkavec velký, bramborníček hnědý a černohlavý, chřástal polní (louky a pole; v nočních hodinách od května do července se ozývá daleko slyšitelným, rytmickým a vytrvale opakovaným dvouslabičným drsným „rrerp - rrerp“; tento hlas bývá často považován za hlas žáby), křepelka polní (vzácně můžeme na podobných místech slyšet známé „pět peněz“), koroptev polní (její „čiřikání“ v obci patrně neuslyšíme - druh z celého údolí Rožnovské Bečvy koncem 90. let prakticky vymizel), moták pochop (1 pár v některých letech hnízdí v PP Rákosina, jindy dá přednost např. Hamerským rybníkům u Zubří), ledňáček říční (pravidelně hnízdí 1 pár na Marétce, v roce 2001 zjištěno hnízdění 2. páru i dále na Videčce; přímo na Bečvě u obce nehnízdí - regulací toku zanikly kolmé břehy, v nichž hloubí své nory; vzácně zalétne i na Bokšinec či Rakovec přímo do centra obce; ozývá se nápadným hvízdavým hlasem), skorec vodní (druh vázaný na vodní toky, potravu sbírá při pobíhání pod hladinou po dně toku, hnízdívá na Videčce), pisík obecný, jeřáb popelavý (vzácně protahuje, létá v šicích jako husy, je však větší, v letu připomíná čápa a ozývá se vysoce troubivým voláním). Nápadným, pravidelným zimním hostem (listopad-duben) na Valašsku je brkoslav severní. Pták, létající často v početných hejnech (při invazích až 500-1000 ptáků), je v letu velmi podobný špačkovi, ozývá se však na rozdíl od něj tichým, vysokým „sirr“. Často usedá na lípy a hoduje na jmelí, popř. na jiných dužnatých plodech. 

Populace savců zahrnuje většinou hojné druhy (zajíc, srnec, prase divoké, kuna skalní a lesní, liška, jezevec, kolčava, hranostaj, ondatra aj.), vzácně se na migraci objeví vydra říční, pravidelně jelen. Z netopýrů byli dosud spolehlivě zjištěni n. severní, rezavý a vodní. V PP Rákosina se dále vyskytují např.: rejsek malý, myška drobná, hrabošík podzemní, aj. Pravděpodobný je také občasný výskyt nepůvodního psíka mývalovitého (druh byl již několikrát uloven v okolních obcích). Výskyt velkých šelem (medvěd, vlk, rys), které mají v naší přírodě své důležité místo, nebyl v tomto století na území naší obce potvrzen. Nutno podotknout, že lidé z jejich přítomnosti ve valašské krajině obavy mít nemusí. Pohádky o lidožravých vlcích, ale na druhou stranu i o nemotorných a dobráckých medvídcích, mají do skutečnosti opravdu daleko. Vlk i rys se člověku zdaleka vyhýbají a jejich přímé pozorování patří k výjimečným událostem. Tyto šelmy raději člověku nechají napospas svá mláďata, než aby se s ním přímo střetly. Poněkud jiná situace je u medvěda. Ten se sice člověku také vyhýbá, avšak při náhlém setkání může, cítí-li se medvěd ohrožen, k útoku výjimečně dojít. Při dodržování několika jednoduchých zásad se však v beskydské přírodě medvěda v žádném případě bát nemusíme. Problémem u šelem obecně bývají polodivocí jedinci nebo zdivočelí psi. V horských oblastech je důležité vhodné zabezpečení pasoucího se dobytka. 

Změny v krajině způsobené činností člověka však ze zdejší přírody vytlačily řadu dalších, neméně zajímavých a významných druhů organismů. Vzhledem k stále nedostatečné prozkoumanosti (zejména některých skupin organismů a odlehlejších lokalit) území lze v příštích letech očekávat další zajímavé a významné nálezy.

Obsah postranní lišty

Důležité oznámení
Oznámení místní knihovny: v pondělí 23.10.2017 bude mimořádně otevřena od 15:00 do 18:00 hodin. V úterý 24.10.2017 bude zavřena.

Oddíl postranní lišty

Translate / přeložit

Oddíl postranní lišty

Přečíst nahlas
Pro funkci hlasitého čtení musíte mít povolen Javascript.

Oddíl postranní lišty

Pro seniory

Oddíl postranní lišty

Hlášení rozhlasu

Oddíl postranní lišty

Kalendář akcí
<< říjen 2017 >>
PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Patička stránky