Obsah stránky

Geologie a geomorfologie

Poznaná geologická minulost Stříteže a celého místního regionu sahá až do období křídy (druhohor). Usazeniny, které vznikaly v pánvích prehistorického moře zvaného Tethys, byly později vyzdviženy a tlakem nasunuty v několika tzv. příkrovech na sever. Tak vznikl mimo jiné také hlavní horský hřeben Beskyd. Následně se na toto pohoří nasunula další část třetihorních usazenin, čímž vznikly Vsetínské vrchy - tedy např. oblast Střítežských Pasek. Horniny se liší složením i barvou. 

Střítež leží v tzv. flyšovém pásmu Západních Karpat. Jedná se o pásmo usazenin, kde se pravidelně střídají různé mocnosti vrstev pískovců, jílovců, prachovců, slepenců aj. Na pískovcích nebo jílovcích můžeme nalézt zkamenělé stopy po přítomnosti prehistorických živočichů. Střítež je poměrně chudá na minerály. Nejčastěji nalezneme „obyčejný“, mléčně bílý křemen, při troše štěstí objevíme i kameny růžově nebo modře zabarvené, příp. i další odrůdy. Kameny většinou vypadávají ze slepenců. 

V obci se v současné době netěží žádné nerostné suroviny. S říčními sedimenty Rožnovské (Dolní) Bečvy jsou spojena ložiska štěrkopísků. Na těchto náplavech stojí celá naše obec. Území leží v oblasti s nízkým rizikem výskytu radonu.

Z horopisného hlediska je Střítež a okolí součástí velkého geomorfologického celku Západních Karpat. V severní části obce se nachází otevřená sníženina - již zmiňovaná Rožnovská brázda, kterou protéká Rožnovská Bečva. Na jih katastru obce zasahuje úpatí Vsetínských vrchů. Tomu odpovídá i reliéf obce, který je členitější teprve právě v kopcovité jižní polovině území. Nejvýše položené místo obce se nachází na západní hranici katastru, jižně od vrchu Sojov, v nadmořské výšce cca 578 m. Naopak nejníže je položeno údolní dno Rožnovské Bečvy na SZ okraji katastru, kde řeka opouští území obce - 322 m n.m.
(v textu jsou použity údaje z knihy Příroda Rožnova)