Nejstarší zpráva o Stříteži pochází z r. 1297, kdy byla ves majetkem olomouckého biskupství a později přešla do vlastnictví meziříčsko-rožnovského panství, od r.1548 majiteli Žerotínové. V r.1636 ves čítala 36 domů. V letech 1777-1781 se zúčastnili zdejší poddaní předtolerančního hnutí evangelíků a na podnět falešného tolerančního patentu se přihlásilo 99 rodin "k bludům".
Střítež je odedávna zemědělskou obcí. Zdejší pokrokoví sedláci prosluli zvláště pěstováním travních semen.
Škola byla v obci založena r. 1838. V roce 1882 byla dána do užívání nová budova, která sloužila jako jednotřídka do r. 1986. V současné době děti ze Stříteže chodí do základních škol v Zašové a ve Vidči a v původní střítežské škole našla po úpravách své prostory mateřská škola.
V roce 1892 byla zřízena na trati Valašské Meziříčí-Rožnov p. R. vlaková zastávka Střítež nad Bečvou. Od r. 1897 je ve Stříteži poštovní úřad. V současné době je umístěn ve středu obce v domě služeb, kde se nachází i obecní úřad.
V obci je sbor českobratrské církve evangelické, jehož členové se scházejí v kostele z r. 1876 a jehož fasáda byla nově opravena v roce 1995.
Uprostřed obce se nachází tzv. "Lidový dům", kde se v minulosti scházeli občané římskokatolického vyznání.
Před evangelickým kostelem a farou stojí v malém parčíku socha T. G. Masaryka, která byla postavena v r. 1930, za II. světové války a v období normalizace byla několikrát odstraněna a znovu postavena. V nynější podobě byla instalována v roce 1990.
Střítež byl také znám výrobou vlněných dřevařských rukavic, košíkářstvím a pletením rákosových sedadel. Na počátku čtyřicátých let založil podnikatel Antonín Trčka továrnu na výrobu koženého zboží, kde našlo práci téměř 100 dělníků. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla továrna znárodněna a zanikla.